V sobotu 11.2.2023 proběhlo další 8mihodinové vzdělávání pro naše pěstouny, tentokrát on-line formou. Výhodou online vzdělávání je možnost zůstat v pohodlí domova bez cestování, s doma uvařenou kávou v ruce. Nevýhodou je samozřejmě, že se vidíme a slyšíme jen přes obrazovku, ale kontakt to vcelku plnohodnotně nahradí.
Pěstouny vzdělávala naše oblíbená lektorka Mgr. Monika Čuhelová na téma „Emoce nás a našich přijatých dětí“. Téma to bylo opravdu výživné a aktuální pro všech 25 připojených rodin. Všichni na začátku sdíleli, že emoce (vztek, úzkost, strachy, smutky,…) provází všechny děti v NRP a je potřeba se učit emocím našich přijatých dětí porozumět a pomoci je dětem zvládnout, naučit se s nimi zacházet. Paní lektorka dávala konkrétní tipy do každodenního života, jak s různými situacemi zacházet, jak dětem i sobě pomoci, abychom se cítili dobře, emoce nemuseli potlačovat, ale zvládali je a rozuměli jsme jim. Pěstouni na konci vzdělávání velmi ocenili.
V květnu navážeme vzděláváním přímo pro děti z našich rodin, kde si budeme o emocích také povídat, učit se jim porozumět a zacházet s nimi. Těšíme se.
Jak pracovat se vztekem, strachem a smutkem Vzdělávání pro děti s „přespávačkou“
Lipka, vzdělávací zařízení, p.o.(Brno- Rozmarýnek)Rozmarýnová 6, 637 00 Brno-Jundrov
23.9. sobota10,00– 8,00 hod
Mgr. Monika Čuhelová
Hranice a tresty
SOS dětská vesničkaBorůvková 11621 00 Brno
25.11. sobota10,00–18,00 hod
Mgr. Eva Janíčková
Jak pečovat o sebe
SOS dětská vesničkaBorůvková 11621 00 Brno
Hlídání dětí zajišťujeme dle individuálních potřeb po předchozí domluvě přímo v místě vzdělávání s programem pro děti. Hlídání probíhá pouze v rámci programu pro dospělé. V časovém harmonogramu programu je počítáno s hodinovou přestávkou na oběd.
Přihlásit se můžete na email ekonom@spolekpestoun.cz nebo na telefonu 732 347 482, Pavla Kubínová. Stejně tak i přes svoje klíčové pracovníky.
V časovém předstihu vám budu zasílat pozvánky na jednotlivá vzdělávání, takže stačí se hlásit až v tom daném měsíci.
Medailonky lektorů, kteří Vás budou vzděláváním provázet
Mgr. Monika Čuhelová
Monika Čuhelová je psycholožka, zabývá se individuální a skupinovou prací s dospělými, pěstouny a dětmi. Baví ji pracovat s potenciálem svým i lidí kolem sebe a napomáhat k jeho rozvoji a poznání. Od září 2016 je školní psycholožkou, předtím pracovala jako personalistka v nadnárodní organizaci, od roku 2007 v NNO Krůček jako psycholožka a v letech 2007–2015 jako ředitelka organizace. Jako odbornice na témata spojená s otázkou psychologie a gender píše a pracuje na různých pozicích v projektech zaměřených zejména na rovné příležitosti žen a mužů a návrat na trh práce. Zároveň je OSVČ, vede individuální a skupinové poradenství a lektoruje. Spolupracuje např. s Minerva21, Sítí mateřských center, Mansio, CEMA, InHelp, Svaz tělesně postižených, Agrokonzulta, Dobrá rodina či OSPOD po celé republice. Vystudovala magisterský obor psychologie v Brně, magisterský obor sociální práce v Hradci Králové a bakaláře sociologie, absolvovala výcviky Encouragement, Edukativní rodičovská terapie, kurzy Choreografie rozhovoru – rozhovorem ke změně, Respektovat a být respektován, Efektivní rodičovství a mnoho jiného. K jejím tématům patří osobní rozvoj, změna, rodičovské kompetence, emoční inteligence, podnikání, řízení času a školství. V letech 2014 – 2018 byla zastupitelkou a vedoucí pracovní skupiny pro rodinu města Svitavy. Ve volném čase ráda čte, cestuje a žije se svou rodinou.
Osobní mise – „alespoň trochu zlepšovat svět kolem sebe“, přičemž za „zlepšováním světa“ nevidí jen velké činy, ale i malinké akce – pomoci rodičům, aby nemuseli křičet na své děti, umět být autentická ve všech životních rolích, hodně se smát…
Mgr. Tereza Korgerová
Mgr. Tereza Korgerová se narodila v Českých Budějovicích v roce 1977. Vystudovala speciální pedagogiku na Univerzitě Karlově v Praze. S manželem žije v Hodonicích na Znojemsku, vychovávají 3 vlastní a 3 přijaté děti. Od roku 2014 doprovází jako klíčová pracovnice pěstounské rodiny, nejprve v organizaci TRIALOG, nyní ve spolku Nejsme sami. Absolvovala výcvik zaměřený na poruchy vztahové vazby u dětí v náhradní rodinné péči, jehož součástí je i zpracování historie a vytvoření knihy života. Je autorkou knihy „Puzzle pro Zuzanku“ a zabývá se psaním terapeutických pohádek a příběhů.
Mgr. Eva Janíčková
Vystudovala Sociální pedagogiku na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně. Další akreditované vzdělání absolvovala formou praktických výcviků zaměřených na psychoterapii, mediaci, koučování, přičemž současně spolupracovala se společností Psychoprofi.
V letech 2006 – 2020 se věnovala sociální práci s ohroženými rodinami, včetně náhradní rodinné péče, v rámci neziskových organizací. Pracovala jako vedoucí brněnské Pobočky Fondu ohrožených dětí a byla členkou komise pro sociálně-právní ochranu dětí na Magistrátu města Brna.
V oblasti školství externě vyučovala na Vyšší odborné škole sociální v Brně, hostovala na JAMU a také lektorovala vzdělávání učitelů a školních inspektorů. Nyní působí na Magistrátu města Brna jako metodik pro spolupráci s rodinou.
Od roku 2016 pracuje pro Úřad vlády ČR (sekce pro lidská práva) a od roku 2020 pro Ministerstvo pro místní rozvoj jako mediátor/facilitátor a interní konzultant. Spolupracovala také s Univerzitou Palackého v Olomouci jako odborný konzultant.
Věnuje se také soukromé praxi – www.koucjanickova.cz – se zaměřením na koučování, supervizi, lektorování a poradenství (mediace/facilitace, krizová intervence, psychoterapie). Ve svém působení se specializuje na osobnostní rozvoj, komunikační dovednosti a na vztahovou problematiku v rodinném i profesním kontextu. Spolupracuje se společností Dalet jako lektor akreditovaného kurzu/výcviku Umění dialogu.
Účastní se odborných zahraničních workshopů a také projektů v rámci mezinárodní spolupráce – Švýcarsko (včetně stáže a setkání se zástupci OSN a Mezinárodního institutu práv dítěte), Norsko – Island – Lichtenštejnsko a Německo (Cochemská praxe).
Je spoluautorkou publikací „Participace a nové přístupy k práci s ohroženými dětmi a rodinami”, „Aktuální otázky ochrany práv dětí. Informování dětí o jejich právech” a metodiky “Multidisciplinární specialista“.
A je tu poslední vzdělávání v tomto roce, a proto jsme jej chtěli pojmout v duchu nadcházejícího vánočního období, načerpat nové informace, sdílet s ostatními, co nás trápí i těší a zároveň si odpočinout a naladit se na docela náročné období předvánočního shonu.
Sešli jsme se všichni ráno u SOS vesničky v Brně, kde probíhal program pro dospělé a hlídání pak v dětském centru Jablůňka. Prostředí obou míst je krásné a plně vyhovující pro všechny.
Dospělí měli téma „Citová vazba a výchova dětí v PP“ s osvědčenou lektorku Mgr. Evou Janíčkovou. Úvodní kolečko nemělo konce, protože každý chtěl ten „svůj“ životní příběh povědět co nejpodrobněji a také bylo vidět, jak je důležité, že pěstouni vidí, že starosti a trápení jsou u všech podobného rázu a nejsou v tom sami. Celým vzděláváním se prolínalo téma biologické rodiny. Jak hovořit s dětmi o biologických rodičích, když jsme na ně „naštvaní“ a nepřenášet to na dítě. Jak se chovat na kontaktech, pokud na ně dítě musí chodit. Lektorka vždy dokázala rušnou diskusi zklidnit, vrátit se k tématu a být spíše supervizorkou než lektorkou. Byla vnímavá a citlivá. Nejvíce se snažila „dospělákům“ říct, jak je důležité zachovat si i v sobě obyčejnou dětskou hravost a tou se dětem přiblížit. Občas se zkusit podívat na svět zase pohledem dítěte.
Lektorka měla v zpětnovazebních dotaznících jen to nejlepší hodnocení.
No a co děti? No jejda, ty si ten den užily. Měli jsme pro ně připravené překvapení v pohodě nafukovacího planetária, které nám připravili i s krásným programem, pracovníci BRNĚNSKÉ HVĚZDÁRNY. Oba „kluci“, Tomáš a Jirka, byli skvělí. Vtipní a zároveň věděli tolik o hvězdách, až nám z toho zrak i sluch přecházel 😊Naučili nás poznávat proměny hvězdné oblohy během ročních období, určit souhvězdí a přiblížit život v galaxii. Hlavně jejich trpělivost odpovídat na zvídavé otázky byla neskutečná. Pak nám pustili tři pohádky, nejen naučné, ale i o putování zvířátek za hvězdami. Děti byly nadšené a i ti nejmenší celý program zvládly na 1*. Vždyť ležet na polštářcích pod hvězdnou oblohou a mít kolem sebe i nad sebou plno různých kamarádů je prostě bájo.
Odpoledne pak děti navštívil mimozemšťan a pomocí hlídaček dětem dodat zašifrované zprávy, kdy po jejich vyluštění našly svoje vánoční překvapení – dárky od Spolku Pěstoun. Kdo nebyl na vzdělávání, tomu je klíčové pracovnice rozvezou domů😊
Velké poděkování patří tradičně i našim pečícím pěstounkám, které nám svými výbornými zákusky zpestří vždy celý den.
Vzdělávání bylo ukončeno. A co pak? Přeskočí pár týdnů, je tady rok 2023 a jedeme dáááál…..
Sešli jsme se všichni ráno 15.10.2022 v SOS vesničce v Brně, kde probíhal program pro dospělé a hlídání pak v dětském centru Jablůňka, kousíček od dospěláků. Prostředí obou míst je krásné a plně vyhovující pro všechny.
Dospělí měli téma „ Rozpoznávání rizik závislostí“ a lektorku Mgr. Jitku Klepetkovou. Již úvodní „kolečko“ představování ukázalo, kdo jakou zkušenost se závislostmi má a také jak rozmanité je pole závislosti. Každý to vnímal jinak a lektorka již v průběhu úvodu vstupovala a reagovala na jednotlivé příběhy pěstounů. Vlastně nejvíc pěstouny trápí závislost dětí na sociálních sítích a elektronice. Jako jednu z cest prevence pak uvedla, že nejdůležitější je uvědomění si komunikačních bloků a vzájemné aktivní naslouchání.
No a co děti? No jejda, ty si ten den užily. Dopoledne k nim zavítal pan Machař se synem a spoustou zvířátek. Pan Machař vlastní záchrannou stanici pro zvířata v Brně. Poutavě povídal dětem o zvířátkách, která má ve stanici. Proč se k němu dostala a jak sami děti mohou v přírodě zraněným zvířátkům pomoci. Děti si mohly pohladit sovu, velkého králíka, kohouta, prasátko, ježka a moc se jim nejen poutavé, ale i vtipné, povídání líbilo. Nakonec dostaly dárečky a také ony předaly panu Machařovi dobroty pro zvířátka v podobě jablíček, mrkve, suchého chleba, kočičích kapsiček atd., které donesly společně s rodiči.
Odpoledne si pak naše hlídačky připravily povídání o podzimních zvycích v různých zemích, a tak jsme se dostali do Mexika, Ameriky, ale i k nám na „dušičky“. Povídali jsme si, kdo jak svátek „mrtvých“ slaví a jaké zvyky se v zemích dodržují. Děti vyráběly masky, dýně, vymalovávaly obrázky, komu moc „běhaly nožičky“ a nemohl vydržet povídání, toho jsme vzali ven na prolézačky a procházku a ti nejmenší si hrály v herničce. Každý si prostě našel to svoje.
Velké poděkování patří tradičně i našim pečícím pěstounkám, které nám svými výbornými zákusky zpestří vždy celý den.
Podzimní vzdělávání nám zahájila 17.9.2022 skvělá lektorka Mgr. Monika Čuhelová. Téma, které pro vzdělávání vybrala, je blízké takřka všem pěstounům, protože se týká školních problémů a děti v PP to mají dvojnásobně těžké, protože s problémy jde ruku v ruce narušený attachmentem těch našich človíčků.
Pěstouni si užili skvělý výklad lektorky a děti zase pestrý program, který pro ně připravily naše animátorky. Dopoledne vyráběly papírová zvířátka, loďku ve vlnách, anebo se učily poznávat lesní obrázky. Venku si užily „krmení čápů“, stromečkovou štafetu, anebo běh s překážkami. A odpoledne, po společném opékání špekáčků, na ně čekalo velké překvapení.
Zavítali k nám na návštěvu praví indiáni. Připravili pro nás úkoly a když je děti splnily, dostaly peříčka na čelenku, kterou si postupně vyrobily. Naučili nás i indiánský tanec, se kterým jsme nakonec „vpadli“ na vzdělávání k dospělákům a ukázali jim, co umíme. Byli nejen překvapeni, ale i dojati, když se děti vlnily v rytmu indiánských tónů a celou atmosféru podtrhly zvuky dešťové hole a pravé indiánské bubny.
Den jsme si jako vždy užili a už se těšíme, co pro nás vymyslí organizátoři na příště.-)
Pod tématem „Výchovné problémy a práce kurátora“ si každý představíme plno věcí, ale my jsme tohle téma přizpůsobili našim pěstounským dětem a odlehčenou formou si povídali, co je vlastně nejen práce kurátora, ale především o prevenci a o tom, zda „chybovat je lidské“. Lektorem byl Mgr. René Kvapil, kurátor, který má dlouholeté zkušenosti, ale především je to člověk s lidským a laskavým přístupem a velmi nápomocná mu byla Mgr. Jitka Doleží, která zase svým hravým přístupem dokázala děti vtáhnout do celého dění a srozumitelnou, ale především bezpečnou formou je provést celým vzděláváním.
A co se tedy děti dozvěděly?
ŽE:
– udělat nějakou chybu, přešlap, kopanec…je úplně normální
– chybuje každý, úplně každý (máma, sourozenec, politik, učitelka, vedoucí kroužku). Chybovat je normální, člověk se tím učí, co je správné dělat a co ne. Problém ale je, že si každý z nás někdy neumíme s tím, co jsme pokazili, poradit. A také některé chyby jsou závažnější než jiné
– je chybování nezáměrné , nechtěné (zapomenu umýt nádobí, rozbiju hrnek) – ale také je i chybování úmyslné (dostanu poznámku a doma zalžu – to je záměrná chyba) a někdy tohle chybování nás zažene do začarovaného kruhu, ze kterého je těžké vystoupit a o tom už nám hodně povídal i pan kurátor kazuistiky ze své praxe
Děti si vyzkoušely „práci kurátora“ – přečetly si příběh stejně starých dětí, který přítomný pan kurátor ve své praxi řešil a společně přemýšlely, jak se asi hrdinové příběhů cítí, co je motivovalo a dohnalo k tomu udělat v životě větší přešlap a hlavně přemýšlely, jak by oni situaci řešily. Byly jsme na ně moc pyšní, protože se do řešení úkolu s vervou vrhly a díky své empatii navrhovaly skvělá řešení.
Vyzkoušeli jsme si i uvolňovací techniky a popovídali si o tom, jak každý z nás ventiluje vztek, dokáže se uvolnit a nebo naopak v čem je mu mizerně a neumí z toho vyskočit ven.
A nakonec přišlo to nejdůležitější téma a to je prevence. Co můžeme dělat proto, abychom se z chyb poučili, nezamotali se do kruhu lží a podvodů a prožili ten krásný čas dětství a dospívání s úsměvem na rtech a lehkostí bytí.
Za nás asi tou největší odměnou bylo, když v závěrečném kolečku děti vybíraly maňáska , který měl vyjadřovat jejich aktuální emoce – všechny děti vybraly spokojeného, protože se jim program líbila taky uslzeného, protože se jim nechtělo domů a bylo jim smutno, že program končí.
Díky všem za účast a je nám ctí doprovázet tak skvělé děti😊
První setkání pěstounů na vzdělávání se uskutečnilo opět v klidném a trošku pošmourném dni ve vzdělávacím centru na Lipce – „U jezírka“.
Pěstouni i děti se sešli v hojném počtu, ale hned na začátku se rozdělili. Děti si převzali naši hlídači a pěstouni si zabrali místa ve vzdělávacím sále Lipky.
Děti měly nachystaný pestrý program. Dopoledne si hrály „u mraveniště“ kde si porovnaly síly a vyzkoušely, jak se cítí mravenec, když potřebuje rychle prolézt mraveniště. Vyrobily si vlastní pohlednici a nebo si malovaly. Po opékání špekáčků je pak čekala hra o poklad. Při plnění různých úkolů (pavoučí síť, poznávání rostlin, přemýšlení, co nepatří do přírody, sportovních úkolech atd. ) je na konci čekal poklad, který všem rozzářil oči a každý si vybral právě to, co je mu milé. To je právě to kouzelné, že se děti umí podělit, dokáží spolupracovat, ti starší se ujmou mladších a na vše dohlíží naše skvělé hlídačky. Prostě soudržnost na všech frontách 😊
A dospěláci? Ti se potili u tématu, které je všem, kdo mají děti v náhradní rodinné péči (NRP), blízké. „Identita dítě v NRP, historie dítěte, vztahy v rodině – kazuistiky“, lektorkou byla Mgr. Tereza Korgerová, která má sama v pěstounské péči 3 děti, dokáže jít se svojí kůží na trh a příběhy, které se jim staly v rodině, „zapasovat“ do vzdělávání, jako příklady z praxe. Společně s ní lektoroval i její manžel, Petr Korger. Vlastní zkušenost je nepřenositelná a pro pěstouny je moc důležité, když cítí, že v tom nejsou sami. Závěrečné hodnocení bylo přínosné pro obě strany a konečný potlesk si lektorka zaslouženě užila.
A byl tady konec. Dětem se nechtělo domů od kamarádů, ale na dospělých bylo vidět, že přece jen téma bylo těžké a je fajn si už odjet odpočinout.
Další vzdělávání nás čeká 17.9.2022 a my se už teď na všechny těšíme😊
Začíná rok 2022 a my jej začali, pro nás velmi netradičně, online vzděláváním. Všichni jsme byli napjati, zda se našim pěstounům i nám podaří spojení a bude jim vzdělávání tímto způsobem vyhovovat. Lektorka byla úžasná, Mgr. Monika Čuhelová, a téma tolik potřebné „Školní problémy a úspěchy dětí v NRP v souvislosti s attachmentem“. Obavy byly zbytečné. Vzdělávání se účastnilo 15 pěstounů, byli velmi otevření, komunikativní a otázek padalo nespočet. Paní lektorka byla empatická, lidská a se srdcem na dlani, pro každý příběh, který od pěstounů vyslechla.
Zpětná vazba zahrnovala jen samé 1 a zazněla slova jako „absolutní spokojenost“, „úžasná paní psycholožka“, „vzdělávání bylo velkým přínosem“, „více tak skvělých témat“, „bylo fajn být doma s kafem v ruce“, „tato forma vzdělávání je super, nemusím cestovat“….atd.
A za nás organizátory?
Děkujeme paní Monice za úžasný přístup, kdy všechny obavy z připojení rozptýlila, spojila se s pěstouny v týdnu před samotným vzděláváním a naučila je to a děkujeme pěstounům za otevřenost a chuť se učit novým věcem. Když se to vše propojí, vznikne pohodový den, kdy třešničkou na dortu je přínosné téma a skvělý lektor.
Další vzdělávání nás čeká prezenčně, 7.5.2022, lektor Mgr. Tereza Korgerová a téma „ Identita dítěte v NRP, vztahy v rodině – kazuistiky.
A je tu poslední vzdělávání v tomto roce, a proto jsme jej chtěli pojmout netradičně a rozdat dětem od nás dárky. Do Mikuláše bylo daleko, tak naši hlídači vymysleli předávání formou pohádky.
Sešli jsme se všichni ráno u SOS vesničky v Brně, kde probíhal program pro dospělé a hlídání pak v dětském centru Jablůňka. Prostředí obou míst je krásné a plně vyhovující pro všechny.
Dospělí měli téma „Poskytnutí první pomoci“ a osvědčeného lektora Bc. Aleše Vosáhla. Nezklamal. Vše podal nejen poutavě a velmi profesně, ale i s dávkou humoru a praktických ukázek. Všichni si mohli vyzkoušet resuscitaci kojence i dospělého. Na ukázku měli defibrilátor, resuscitační kufřík a plno jiných pomůcek. Pěstouni měli spoustu dotazů a tématika je velmi zajímala. Je to opravdu téma, které by bylo dobré opakovat každý rok nejen proto, že opakování je matkou moudrosti, ale právě proto, že se pak v tíživé situaci v mozku zautomatizuje jednání při záchraně lidského života a my dokážeme pomoci. Lektor měl v zpětnovazebních dotaznících jen to nejlepší hodnocení.
No a co děti? No jejda, ty si ten den užily. Dopoledne k nim zavítali policisté a psovodi s pejsky z brněnského letiště Tuřany. Pejsci se předvedli v hledání výbušnin a návykových látek, ale také dokázali, jak jsou vřelí a přítulní k dětem a mají rádi pochvalu a pohlazení. Policisté byli vstřícní ke všem dotazům dětí, a nakonec ještě přivedli „Karkulku“ – pejska s červenou sukýnkou a čepečkem, který měl v sukýnce kapsičku plnou sladkostí pro děti.
Odpoledne si pak naše hlídačky připravily pohádkové představení o „Princezně Protivce“ a pohádkové postavy nakonec rozdaly dárečky našim dětem. A jak věděly, komu který dárek náleží? No přece našly „Kouzelnou knihu“ kde bylo vše zapsáno 😊jak jsou děti šikovné, ale i jak občas umí zazlobit.
V rámci předávání dárků, byli odměněny i naše tři přechodné pěstounky. Jejich práce si velmi vážíme a je nám jasné, že to, co dělají pro děti, které se z hodiny na hodinu ocitnou v tíživé situaci, je nejen velmi profesně, ale především lidsky a emočně náročné. Snad si poukazy na relaxační masáže náležitě užijí a odpočinou si.
Nakonec se děti mohly vyfotit s ušatým Křemílkem, kouzelnou dýní, veselým Šášou, hodnou a zlobivou princeznou a spanilým princem.
Velké poděkování patří tradičně i našim pečícím pěstounkám, které nám svými výbornými zákusky zpestří vždy celý den.
Vzdělávání bylo ukončeno. A co pak? Přeskočí pár týdnů, je tady rok 2022 a jedeme dáááál….
Sešli jsme se po prázdninách na dalším vzdělávání Spolku Pěstoun. Opět v krásném prostředí Lipky a za slunečného počasí.
Hned na začátku si naši hlídači odvedli děti na program, který je na Lipce čekal, a taky proto, aby se i pěstouni mohli v klidu naladit na následující čas, strávený ve vzdělávací místnosti😊
Vzdělávání lektoroval Robin Stria, který sám vyrost jako adoptivní dítě v početné rodině. Sourozence měl jak adoptivní, tak pěstounské a jeho vyprávění bylo velmi poutavé. Místy humorné – viz jeho puberta a místy bolestivé, když vzpomínal na věci kolem jeho identity. Všechny zaujala jeho otevřenost, lidskost a celkové podání vyprávění. Snažil se vše nastínit tak, jak to viděl on, očima dítěte, které vyrůstá v NRP. Také hodně mluvit o romské komunitě a jeho romské identitě. To bylo hodně diskutované téma, protože zaujal nejen pěstouny, kteří mají v PP romské dítě, ale i ostatní, kteří např. řeší, zda je víc výchova nebo převládají geny. Robin o tom všem hovořil tak, jak to cítil on, rom, v rodině neromských pěstounů.
Děti si užily dopolední program, který byl velmi pestrý a po opékání špekáčků se pustily do malování plátěných baťůžků a tašek. Přes šablony vytvářely díla hodná umělců. Ale sluníčko je lákalo ven, a tak ti neposednější honem spěchaly na prolézačky a užít si „lítačku“ s kamarády. Hráli jsme různé hry (cukr, káva, limonáda…čáp ztratil čepičku…Honzo vstávej…atd.) a tradičně se nikomu nechtělo odjíždět. Se slibem „tak zas za měsíc“ se všichni rozjeli do svých domovů a my, zaměstnanci Spolku a hlídači, jsme douklízeli poslední zbytky občerstvení, které napekli naši pěstouni a za což jim patří opětovný dík, a měli dobrý pocit, že to, co děláme, má smysl.
Další vzdělávání nás čeká 13.11.2021 a tentokrát v SOS vesničce.
