Rubrika: Doporučujeme

Publikováno

Vzdělávání 7.5.2022 – Spolek Pěstoun

První setkání pěstounů na vzdělávání se uskutečnilo opět v klidném a trošku pošmourném dni ve vzdělávacím centru na Lipce – „U jezírka“.

Pěstouni i děti se sešli v hojném počtu, ale hned na začátku se rozdělili. Děti si převzali naši hlídači a pěstouni si zabrali místa ve vzdělávacím sále Lipky.

Děti měly nachystaný pestrý program. Dopoledne si hrály „u mraveniště“ kde si porovnaly síly a vyzkoušely, jak se cítí mravenec, když potřebuje rychle prolézt mraveniště. Vyrobily si vlastní pohlednici a nebo si malovaly. Po opékání špekáčků je pak čekala hra o poklad. Při plnění různých úkolů (pavoučí síť, poznávání rostlin, přemýšlení, co nepatří do přírody, sportovních úkolech atd. ) je na konci čekal poklad, který všem rozzářil oči a každý si vybral právě to, co je mu milé. To je právě to kouzelné, že se děti umí podělit, dokáží spolupracovat, ti starší se ujmou mladších a na vše dohlíží naše skvělé hlídačky. Prostě soudržnost na všech frontách 😊

A dospěláci? Ti se potili u tématu, které je všem, kdo mají děti v náhradní rodinné péči (NRP), blízké. „Identita dítě v NRP, historie dítěte, vztahy v rodině – kazuistiky“, lektorkou byla Mgr. Tereza Korgerová, která má sama v pěstounské péči 3 děti, dokáže jít se svojí kůží na trh a příběhy, které se jim staly v rodině, „zapasovat“ do vzdělávání, jako příklady z praxe. Společně s ní lektoroval i její manžel, Petr Korger. Vlastní zkušenost je nepřenositelná a pro pěstouny je moc důležité, když cítí, že v tom nejsou sami. Závěrečné hodnocení bylo přínosné pro obě strany a konečný potlesk si lektorka zaslouženě užila.

A byl tady konec. Dětem se nechtělo domů od kamarádů, ale na dospělých bylo vidět, že přece jen téma bylo těžké a je fajn si už odjet odpočinout.

Další vzdělávání nás čeká 17.9.2022 a my se už teď na všechny těšíme😊

Publikováno

I my jsme on line 

Začíná rok 2022 a my jej začali, pro nás velmi netradičně, online vzděláváním. Všichni jsme byli napjati, zda se našim pěstounům i nám podaří spojení a bude jim  vzdělávání tímto způsobem vyhovovat. Lektorka byla úžasná, Mgr. Monika Čuhelová, a téma tolik potřebné „Školní problémy a úspěchy dětí v NRP v souvislosti s attachmentem“. Obavy byly zbytečné. Vzdělávání se účastnilo 15 pěstounů, byli velmi otevření, komunikativní a otázek padalo nespočet. Paní lektorka byla empatická, lidská a se srdcem na dlani, pro každý příběh, který od pěstounů vyslechla. 

Zpětná vazba zahrnovala jen samé 1 a zazněla slova jako „absolutní spokojenost“, „úžasná paní psycholožka“, „vzdělávání bylo velkým přínosem“, „více tak skvělých témat“, „bylo fajn být doma s kafem v ruce“, „tato forma vzdělávání je super, nemusím cestovat“….atd. 

A za nás organizátory?

 Děkujeme paní Monice za úžasný přístup, kdy všechny obavy z připojení rozptýlila, spojila se s pěstouny v týdnu před samotným vzděláváním a naučila je to a děkujeme pěstounům za otevřenost a chuť se učit novým věcem. Když se to vše propojí, vznikne pohodový den, kdy třešničkou na dortu je přínosné téma a skvělý lektor. 

Další vzdělávání nás čeká prezenčně, 7.5.2022, lektor Mgr. Tereza Korgerová a téma „ Identita dítěte v NRP, vztahy v rodině – kazuistiky.

Těšíme se na vás všechny.

Publikováno

Vzdělávání Spolku Pěstoun v SOS vesničce

A je tu poslední vzdělávání v tomto roce, a proto jsme jej chtěli pojmout netradičně a rozdat dětem od nás dárky. Do Mikuláše bylo daleko, tak naši hlídači vymysleli předávání formou pohádky. 

Sešli jsme se všichni ráno u SOS vesničky v Brně, kde probíhal program pro dospělé a hlídání pak v dětském centru Jablůňka. Prostředí obou míst je krásné a plně vyhovující pro všechny. 

Dospělí měli téma „Poskytnutí první pomoci“ a osvědčeného lektora Bc. Aleše Vosáhla. Nezklamal. Vše podal nejen poutavě a velmi profesně, ale i s dávkou humoru a praktických ukázek. Všichni si mohli vyzkoušet resuscitaci kojence i dospělého. Na ukázku měli defibrilátor, resuscitační kufřík a plno jiných pomůcek. Pěstouni měli spoustu dotazů a tématika je velmi zajímala. Je to opravdu téma, které by bylo dobré opakovat každý rok nejen proto, že opakování je matkou moudrosti, ale právě proto, že se pak v tíživé situaci v mozku zautomatizuje jednání při záchraně lidského života a my dokážeme pomoci. Lektor měl v zpětnovazebních dotaznících jen to nejlepší hodnocení.

No a co děti? No jejda, ty si ten den užily. Dopoledne k nim zavítali policisté a psovodi s pejsky z brněnského letiště Tuřany. Pejsci se předvedli v hledání výbušnin a návykových látek, ale také dokázali, jak jsou vřelí a přítulní k dětem a mají rádi pochvalu a pohlazení. Policisté byli vstřícní ke všem dotazům dětí, a nakonec ještě přivedli „Karkulku“ – pejska s červenou sukýnkou a čepečkem, který měl v sukýnce kapsičku plnou sladkostí pro děti. 

Odpoledne si pak naše hlídačky připravily pohádkové představení o „Princezně Protivce“ a pohádkové postavy nakonec rozdaly dárečky našim dětem. A jak věděly, komu který dárek náleží? No přece našly „Kouzelnou knihu“ kde bylo vše zapsáno 😊jak jsou děti šikovné, ale i jak občas umí zazlobit.

V rámci předávání dárků, byli odměněny i naše tři přechodné pěstounky. Jejich práce si velmi vážíme a je nám jasné, že to, co dělají pro děti, které se z hodiny na hodinu ocitnou v tíživé situaci, je nejen velmi profesně, ale především lidsky a emočně náročné. Snad si poukazy na relaxační masáže náležitě užijí a odpočinou si. 

Nakonec se děti mohly vyfotit s ušatým Křemílkem, kouzelnou dýní, veselým Šášou, hodnou a zlobivou princeznou a spanilým princem.

Velké poděkování patří tradičně i našim pečícím pěstounkám, které nám svými výbornými zákusky zpestří vždy celý den.

Vzdělávání bylo ukončeno. A co pak? Přeskočí pár týdnů, je tady rok 2022 a jedeme dáááál….

Moc se na vás všechny zase budeme těšit.

Publikováno

Boj o děti

Vědecké studie prokázaly, že pobyt v kojeneckých ústavech má na děti devastující vliv. V roce 2021 došlo v Česku ke změně zákona, o nějž drtivá většina odborníků usilovala dlouhá léta. Film sleduje zápas o práva dětí. Režie L. Kallistová Jablonská

Pokračování na stránkách ČT

Publikováno

Vzdělávání 16.10.2021 Spolek Pěstoun

Sešli jsme se po prázdninách na dalším vzdělávání Spolku Pěstoun. Opět v krásném prostředí Lipky a za slunečného počasí. 

Hned na začátku si naši hlídači odvedli děti na program, který je na Lipce čekal, a taky proto, aby se i pěstouni mohli v klidu naladit na následující čas, strávený ve vzdělávací místnosti😊

Vzdělávání lektoroval Robin Stria, který sám vyrost jako adoptivní dítě v početné rodině. Sourozence měl jak adoptivní, tak pěstounské a jeho vyprávění bylo velmi poutavé. Místy humorné – viz jeho puberta a místy bolestivé, když vzpomínal na věci kolem jeho identity. Všechny zaujala jeho otevřenost, lidskost a celkové podání vyprávění. Snažil se vše nastínit tak, jak to viděl on, očima dítěte, které vyrůstá v NRP. Také hodně mluvit o romské komunitě a jeho romské identitě. To bylo hodně diskutované téma, protože zaujal nejen pěstouny, kteří mají v PP romské dítě, ale i ostatní, kteří např. řeší, zda je víc výchova nebo převládají geny. Robin o tom všem hovořil tak, jak to cítil on, rom, v rodině neromských pěstounů. 

Děti si užily dopolední program, který byl velmi pestrý a po opékání špekáčků se pustily do malování plátěných baťůžků a tašek. Přes šablony vytvářely díla hodná umělců. Ale sluníčko je lákalo ven, a tak ti neposednější honem spěchaly na prolézačky a užít si „lítačku“ s kamarády. Hráli jsme různé hry (cukr, káva, limonáda…čáp ztratil čepičku…Honzo vstávej…atd.) a tradičně se nikomu nechtělo odjíždět. Se slibem „tak zas za měsíc“ se všichni rozjeli do svých domovů a my, zaměstnanci Spolku a hlídači, jsme douklízeli poslední zbytky občerstvení, které napekli naši pěstouni a za což jim patří opětovný dík, a měli dobrý pocit, že to, co děláme, má smysl. 

Další vzdělávání nás čeká 13.11.2021 a tentokrát v SOS vesničce.

Publikováno

Vzdělávání po roce, sobota 19.6.2021

Je to až k nevíře, ale přesně rok nám situace ve státě neumožnila udělat prezenční vzdělávání pro naše pěstouny. Dnes jsme se konečně mohli společně sejít!

Vzdělávání proběhlo v krásném přírodním a velmi příjemném prostředí na Lipce u Soběšic.

Sešli jsme se v hojném počtu pěstounů i dětí a pro obě skupinky byl připraven samostatný program. 

Pro dospěláky bylo připravené téma, které se zdá být každému pěstounovi jasné, je ale těžko uchopitelné a pěstouni často neví, jak ho užít v každodenním životě s dětmi. Magistra Eva Janíčková je provedla tématem „Terapeutického rodičovství“.  Již v úvodním „kolečku“ bylo vidět, jak moc všem chyběla společnost stejně naladěných lidí a než se všichni představili a pověděli, co se jim zdá důležité, uběhly dvě hodiny. Samotná teorie byla pěkně proložena interaktivními úkoly. Terapeutické rodičovství je především o tom, přijmout dítě bez výhrad, budovat vztah, dopřát mu bezpečí, možnost znovu důvěřovat lidem. Zpracovat minulost, žít v přítomnosti a nebát se plánovat budoucnost. Uvědomit si, že děti nejsou zodpovědné za pocity nás, dospělých. 

Děti byly rozdělené na dvě skupinky dle věku, protože jich bylo 32 a věkově byly dost rozdílné. Ti nejmenší si formou hry vyzkoušely, jak sbírají včeličky med, vyrobily si housenku, zkusily, jak jsou zručné v proplétání „hadů“, jak umí házet na cíl. Byly zvídavé, a tak byla radost s nimi všechny úkoly procházet. Jen sluníčko pálilo víc, než by se nám líbilo, a tak jsme vyhledávali spíše hry ve stínu. Nakonec nám hlídačka Jitka zahrála pohádku s plyšovými zvířátky a kdyby špendlík někdo upustil, byl by slyšet, jak děti hltaly každý pohyb a slovo plyšových kamarádů. Ti starší už měly náročnější úkol. Dostaly nože a kus dřeva a každý musel vyřezat a vyzdobit svoji lodičku, kterou pak pouštěly dřevěnými koryty s vodou. To je moc bavilo. Stejně tak se vyřádily při hrách v lese anebo u jezírka, kde lovily různé pulce a čolky a zkoumaly život vodních živočichů. Možná nejvíc se jim líbilo, že jsou pořádně mokří, protože v tom horkém dni to bylo příjemné osvěžení. 

Den jsme všichni společně zakončili opékáním párku a pěstouni si po skupinkách ještě povídali a sdíleli svoje pocity nejen ze školení, ale i z osobního života s přijatými dětmi. 

A co říct na závěr? Máme víru, že se potkáme všichni společně opět na podzim a život se vrátí pomaloučku do kolejí, které nám jsou známé a cítíme se v nich bezpečně. 

A proto….držme si vzájemně palce 😊

Publikováno

Prošel klokánkem, pěstounskou péčí i diagnostickým ústavem, pomohl mu až osobní kouč

Článek na stránkách novinky.cz.

Dnes dvaadvacetiletý Jirka byl od útlého dětství považován za problémové dítě. Již v devíti letech utekl z azylového domu od matky, skončil nejprve v klokánku, pak v pěstounské péči, následně v diagnostickém ústavu a nakonec v dětském domově. Jeho budoucnost tak nevypadala vůbec růžově. Kdyby v ten okamžik nepřišla pomoc od osobního kouče, skončil by zřejmě velmi špatně.

Pokračování článku zde.

Publikováno

„Nikdy jsem se neměla narodit!“

Příspěvek na blogu společnosti Dobrá rodina o.p.s.

Tuto a jiné podobné věty slyší občas rodiče adoptovaných dětí. Kde se ty věty vzaly? Proč se dítě takto cítí? Zvláště u dětí, které se dostaly do náručí milujících adoptivních rodičů hned po porodu, případně v několika následujících dnech, je to záhada. Vysvětlení ale již existuje, nové vědecké výzkumy věnující se vývoji dítěte, včetně vývoje v prenatálním období, mnohé odhalují.

Pokračování článku zde.